NEJSTE NA TO SAMI

O PSYCHOTERAPII A PROMĚNÁCH V NÁS

Jdu krásnou krajinou a cítím bezpečí díky někomu blízkému u sebe. Nevnímám, kdo to přesně je, jen, že mi je dobře. Vše je rozkvetlé a tak nějak v pořádku.

Ale najednou přichází rychlý střih a sedím na sedačkové lanovce směrem dolů a ta končí u obrovského srázu. Vidím ale, že můžu přeskočit. Co můžu… Já musím!

Pokud nechci zůstat na místě nebo spadnout dolů. Jímá mě strach. Skoč skoč! Vím, že čím víc budu váhat, tím těžší to bude, ale přesto jsem úplně paralyzovaná svým strachem..

Střih.

Sedím v křesle u svého terapeuta a pomalu se vracím do reality z vyprávění snu minulé noci.  Jsem ještě pohlcená tím pocitem. Tak silný pocit, že umřu. Nejde to vlastně nijak popsat, ale jsem vyděšená. Vím, že už není třeba čekat na otázky typu: ,,A s čím by to mohlo v současné situaci souviset? Co vás k tomu napadá? Kdy cítíte podobné pocity ve svém životě?“

Jsem už celkem zvyklá tímto stylem pracovat, ale stejně mě má duše zase překvapí. A nejen duše, ale i můj průvodce, můj psychoterapeut, když mi nabídne svoji interpretaci a já najednou cítím slzy v očích, úlevu, že ta bariéra ve mně je zbořena. Jak to jen dělá, že znovu udeřil hřebíček přímo na hlavičku?

Co mi může psychoterapie přinést?

Jste někdy zvědaví, co by vám vlastně psychoterapie mohla přinést?

Připadá mi, že v naší společnosti pořád vládne stanovisko, že “léčit a opečovávat duši” je nesmysl, že k životu to není třeba. Přesvědčení, že, když se obrátím na psychologa nebo terapeuta, znamená to, že si neumím pomoct sám. Často mě tato stanoviska vnitřně až “zabolí”.

Učili nás snad ve škole nebo naši rodiče jak zacházet se svými emocemi? Jak můžeme ovlivnit své myšlenky a jak jde pracovat s pocity, abychom v životě mohli dosahovat toho, po čem toužíme?

Učil nás někdo, jak si sám sebe cenit a umět se sebou zacházet tak, aby se nám v životě dařilo a dávali jsme zároveň radost ostatním, ale ne na úkor sebe?

Jsem zastáncem toho, že na všechno v životě odborníci být nemůžeme, ale že skoro všechno se můžeme naučit. A proto bych ráda, aby i vy jste věděli, kam se obrátit, když byste měli chuť svůj život začít odvíjet směrem, kterým chcete.

Naučit se se sebou zacházet líp, tak, abyste žili život svých představ plně.

Ale aby i lidé v tíživých situacích, kteří jsou přesvědčení, že vše musí zvládnout sami a je pro ně náročné si říct o pomoc, se dozvěděli o psychoterapii víc.  Hlavně proto jsem chtěla napsat pár následujících řádků.

O čem je práce s psychoterapeutem?

Často právě o seberozvoji. O zlepšení kvality života, abychom žili své sny, své talenty. Ale taky abychom se celkově cítili spokojení ve vlastní kůži a uměli se sebou zacházet, i když zrovna neplujeme na nejšťastnější vlně života.

Díky psychoterapii se často učíme komunikaci i se svojí nevědomou částí a jsme schopní uvidět svoje jednání a prožitky z jiného úhlu.

Ale možná také razíte heslo, že:

„Nejlepším odborníkem na vlastní život je člověk sám.“

To, že nejvíc o sobě samých víme my sami je pravda. Háček je v tom, že některé myšlenkové, emocionální vzorce máme tak vžité, že je už nevnímáme. A tady je role odborníka nezastupitelná.

A tak často meditace, tvořivost, jóga a jiné cesty, které nám pomáhají proniknout do naší niterné krajiny nám otevřou nové obzory, ale je pak těžší s nimi dál o samotě pracovat.

V procesu psychoterapie jde o to:

• Objevit souvislosti mezi tím, co se nám v životě děje a našimi pocity a nastavením naší mysli.
• Naučit se změnit vzorce, které nám už neslouží nebo brání v plném prožívání života.
• Stávat se spokojenějším a šťastnějším člověkem. 

Díky tomu, že terapeut je vzdělaný ve své oblasti, je schopný poslouchat na různých rovinách.

A tak ten jedinečný příběh, se kterým za ním přicházíte, jde nahlédnout i z více pohledů, ke kterým společně s ním dospějete.

Co mohu v průběhu terapie očekávat?

Terapie pomáhá i víc docenit vlastní příběh, uvidět ho z jiných úhlů, zorientovat se v něm. Společně s terapeutem můžete totiž tuto “autobiografii” přepisovat tak, aby vám dávala smysl. Tak, abyste pro sebe mohli najít to nejlepší rešení.

Terapie je o dialogu, ve kterém terapeut klienta opravdu slyší, naslouchá mu, reflektuje.

A tím umožňuje najít pro sebe ten nejlepší způsob řešení situace a zažít “aha” momenty.

Všechno  je v životě možné změnit, své myšlenkové a emoční vzorce nevyjímaje. Jen je potřeba si nejdřív uvědomit s čím konkrétně pracuji.

Ve zvědomování je terapeut obrovským pomocníkem. Pomáhá lidem v uvědomování si pocitů, rozkličovávání souvislostí. V žití více vědomého života.

Tak, abychom byli co nejvíce v souladu s tím, kým jsme a kým chceme být.

Ale celý proces terapie je vedený k tomu, abychom si uvědomili, že největší moudrost ohledně vlastního života máme my sami.

V terapii můžete získat klíč k tomuto vnitřnímu pokladu. A to je to nejdůležitější. Když na závěr terapie odcházíte s vlastním zlatým klíčem v kapse a víte, že jen vy jste plně zodpovědní za svůj život a že už víte, jak se ke svému pokladu dostat. Ale hlavně, jak s ním teď zacházet.

Někdy se svého pokladu můžete zaleknout a nevíte, co s ním dělat, a od toho je tam terapeut, který vám pomůže udržet koncentraci na to, co jste chtěli. S čím jste za ním přišli.

Vztah klienta a terapeuta

Vztah klienta a terapeuta v terapeutickém procesu hraje klíčovou roli.

Protože vztah, kde jsme respektovaní a cítíme se bezpečně, nám umožňuje se víc otevřít.

Pokud přicházíte do terapie, abyste se dozvěděli o sobě víc, je dobrý být upřímný k sobě i terapeutovi. Důležité je, abyste cítili, že opravdu můžete říct, co vám běží hlavou.

I to, že vám něco nesedí, vadí. I o tom je potřeba s terapeutem mluvit. Co vás například naštvalo, co vám nebylo příjemné, když řekl apod. Terapeut je vycvičený v tom, aby uměl reflektovat s čím přicházíte a měl by mít o každého klienta zájem, zájem mu pomoct.

Ale není to o tom, že se vytváří přátelský vztah. Tento vztah je opravdu blízký, ale má jasně vymezené hranice a je to čistě profesionální vztahování.

Je důležité, aby vám váš terapeut tak říkajíc “sedl” i jako člověk. Abyste se v terapeutickém procesu cítili dobře a mohli se uvolnit. A díky tomu, co v terapii sdílíte, uslyšet sami sebe, svoje nitro.

V čem ještě mi může terapie pomoct? 

Cesta terapie je dlouhodobější proces. Jde o celkový a trvalejší proces změny osobnosti, než který můžete dosáhnout pomocí jednorázového poradenství či krátkodobé terapie (čímž nevylučuji, že v některých případech je krátkodobá terapie účinnější).

Když přicházíte s nějakým traumatem, které se může v terapii, v bezpečném prostoru, znovu otevřít a začít léčit, je dobré vědět, že nastává proces podobný všem léčebným procesům. Připravte se na to, že nejdřív může nastat zhoršení.

Pak je důležité být v pravidelném kontaktu s terapeutem. Ten vám pomáhá projít tímto náročnějším obdobím krok za krokem, má o vás zájem a snaží se vám porozumět.

Terapeut je tam proto, aby vás podpořil, dodal váhu vašim emocím. Abyste si je mohli přiznat, uznat je.

(Protože, když jsme na problém sami, často se sami sebe ptáme, jestli jsou vůbec naše pocity adekvátní, jestli si to celé nenamlouváme, můžeme se cítit zmateně, jestli si zážitky pamatujeme správně apod).

Terapie vám pomůže objevit vlastní emoce, vaše vzorce. Ale také zjistit, co do vašich vztahů přinášíte, a jak se vztahujete sami k sobě.

Opravdové vnitřní změny potřebují čas, ty se nedějí rychle.

Vše má svůj čas a chtít něco rychle změnit, vyvíjet na sebe tlak, může nakonec vyústit v to, že samotnou psychoterapii oddalujeme, protože si říkáme: ,,Teď na změnu nemám kapacitu!“ Což může být často i nevědomý pocit a v ten moment celou terapii vzdáváme. Dobře vyladěný terapeut na klienta netlačí, dá mu čas, ať terapie postupuje jeho vlastní rychlostí.

Rychle můžeme vědět, jaké kroky je třeba udělat, ale je velký rozdíl v tom cestu znát a po této cestě jít a zažívat ji. Terapie je právě o tomto procesu.

Co je výsledkem terapie?

Terapie ukazuje cestu k tomu, jak sami sebe můžete co nejlépe ve světě uskutečnovat, jak být opravdu “živý”, hravý a milující člověk.

Terapie je proces, který vám tím, že sami sebe více poznáváte a oceňujete, dodává sebedůvěru. Tak abyste na závěr terapie cítili sílu, že jste to vy sami, kdo máte zodpovědnost za svůj život a kdo si jej plně řídí.

Terapie je místem, kde cítíte přijetí, kde je vám dobře a můžete být chvíli plně sami se sebou a sami sebe tak objevovat. Místo, kde můžete zpracovávat svoje emoce, ale hlavně je pochopit a přijmout.

Tak se postupně můžou uzdravit “starší rány”, emoční zranění. A dojde k vyčištění. Změníte se, můžete se cítit víc celiství, naplnění, odhodlaní, zralí. Naučíte se líp slyšet a poslouchat sám sebe.

Terapie nás přivádí k přijetí okolností a k sebepřijetí se se svými emocemi. Učí nás žít vědoměji a budovat si svoji cestu za štěstím na základě znalosti sebe.

Bez toho, abychom situaci či sebe přijmuli se totiž nejsme schopni “svobodně” pohybovat v životě dál. Potlačení emocí se vždy projeví někde, kde to nečekáme a nechceme.