MILOVAT SE A UŽÍVAT SI TO?

Jak často si děláte čas na to, abyste si uvědomili, co opravdu vnitřně potřebujete, cítíte, po čem vaše duše a tělo volá?

Máte někdy pocit, že se snažíte udělat všechny kolem sebe šťastné, uspokojit je, ale vy sami se v tom ztrácíte? Vše tak nějak zvládáte, zaopatříte co je potřeba, ale nezbývá už čas na svůj vnitřní svět, na spojení se s tím, co se ve vás vnitřně děje?

A ptáte se sami sebe, kde to vaše naplnění, radost a štěstí vlastně je?

Taky někdy vnímáte, že všechno kolem vás plyne bez toho, abyste se v tom stíhali zorientovat a někdy se to překlopí až do pocitu, že je toho prostě moc? Moc emocí a tak nějak není čas se v tom všem zorientovat? V partnerství chcete soulad, harmonii, lásku a podporu, ale místo toho se s partnerem chytnete kvůli nějaké hlouposti a přitom jste byli rozhodnutí se o váš vztah starat líp.

V těle cítíte emoce, které s vámi mávají, ale nějak se v nich nestíháte zorientovat. Pocity vytěsňujete a raději nějak vše zvládáte, i když vnitřně už nevíte, jestli opravdu nejdete za své hranice. Tělo vám dává najevo třeba nemocí, ať si odpočinete, zastavíte, ale vy neslyšíte. Musíte přece fungovat. Někdy je prostě těžké žít v souladu se svými hodnotami, s přírodou, v klidu a harmonii.

JAK  TEDA ŽÍT  SVÉ SNY A CÍTIT KLID A ROVNOVÁHU V SOBĚ?

Zvládat úplně všechno, co po sobě chceme je spíš dobrý námět na sci-fi film, ale být v pohodě a spokojení v tom, co je, to celkem jde. Ale někdy je to delší cesta k nalezení toho klíče v sobě a k sobě. Klíče k této vnitřní spokojenosti.  Naplňovat si svoje potřeby, žít svůj sen a řídit se vlastním vnitřním kompasem, co vám napovídá, co je právě pro vás dobrý udělat, to je možná realita.

To vodítko k vlastní spokojenosti je většinou vcelku jednoduché, prosté. A zároveň tak těžké jej nejen najít, ale pak i umět využívat.

To jsem si teď nedávno uvědomila a chci vám o tom napsat víc a dát konkrétní tipy, jak na to.

POCIT PLYNUTÍ, TOTÁLNÍ KONCENTRACE NA TEĎ A TADY

Zkusím vám přiblížit svoji cestu ke splnění snu, krerý teď žiji a třeba i vám bude k užitku.

Jsme v nádherné přírodě, opět s dětmi cestujeme po jiných zemích a mně je v tom tak dobře. Vděčnost je jakoby vetkaná mi v těle, vnímám i jemné mravenčení a nemohu uvěřit, že žiji, co jsem si moc přála. Mít teď pastely u sebe, s radostí bych se do pocitu položila a přenesla je na papír těmi podzimními barvami, které nás obklopují a halí do své jemně slunečné krásy.

Beru místo pastelů do ruky pastelky naší malé Adélky a společně malujeme a smějeme se. A když na pár minut obě děti vedle sebe spokojeně usnou, dám si kafe a jen adélčinými pastelkami si kreslím, co mi na mysl přichází.

Hraju si s barvami a nechám ruku tvořit. A vlastně se tím vracím do dávného pocitu, který, když jsem jednou zakusila, stal se mi návykovým. Pocit flow, plynutí, bytí jen tak naplno v proudu pozornosti. Najednou cítím volnost, nevnímám čas, je mi dobře.

1.TIP- CO VÁM VADÍ MŮŽE BÝT ZÁROVEŇ KLÍČEM

Zkuste si vybavit situace, kdy vás váš partner /partnerka štve a jestli náhodou to není oblast, ve které vy máte chuť nebo potřebu něco změnit u sebe.

Když se úplně uvolním, cítím, že i mé hodnocení a to jestli je mé dílo, můj život, to, co dělám dost dobré, nějak odplouvá. Je mi lehce v tomto stavu „jen tak bytí“ a malování. Vlastně než jsem přišla na to, že když se zaberu do výroby čehokoli nebo intuitivního malování, tvoření, svého fantazijního světa, hraní si s hmotným i nehmotným (psaní například) světem, měla jsem tendenci srovnávat se, toužit po něčem, být nějaká. Kde se v nás bere touha srovnávat se a proč jsme takto často vedeni je věc druhá.

HODNOCENÍ SE, KRITIZOVÁNÍ A OČEKÁVÁNÍ

Chtěla jsem být “dokonalá“..

A v tom mi probleskne ten starý pocit, vzpomínka, je to už pár let nazpět. Ale je pořád celkem živá:

…. Co se to se mnou děje? Kde si teď ve svém životě stojím? Sedám si k jezeru, abych si psala svůj deník a začínám vnímat ten šílený kolotoč myšlenek v hlavě. Je tam ať dělám co dělám. Přemítám jak co nejlíp dosáhnout toho a toho. Budím se v noci a přemýšlím, jak a co udělat jinak a líp. Ráno vstávám a už se začíná opět známý vír obrazů v mojí mysli, které nedokážu ani nějak konkrétně popsat, jen cítím, že už teď jsem z toho unavená.

Jak kdyby mi tam s přestávkami problikával velký červený nápis: „Nejsi dost dobrá“. Bolí mě hlava, nechce se mi ale jít po mapách té bolesti, jen mě to štve. Nechci se tak cítit a chci zahnat ten nepříjemný pocit. Chci vlastně jen jak kdyby vypnout a neslyšet ty pocity a emoce v těle. Chci klid. Vždyť toho musím tolik zvládnout!

A tak se dostávám do slušnýho kolotoče. Chci být pro ně „co nejlepší“, abych se o sobě dozvěděla pozitivní věci přece. Jo, tak trochu i cítím jak mě to vzdaluje od vlastní pravdy. Stejně jako ta bolest či volání těla mi překáží, ale teď se mi fakt nechce vnímat ty svoje opravdové pocity, emoce.

Nedokázala jsem poodstoupit a jít jakoby „za“ tu nemoc, za tu emoci- tělo ji zkrátka muselo projevit nemocí. Neuměla jsem se dostat a nějak popsat to, co cítím.

MOJE CESTA Z VNĚJŠÍHO VÍRU ZPĚT K SOBĚ

Až jsem objevila arteterapii a později imaginace pochopila jsem jak se dostat k tomu, co mi není hned mojí myslí naservírováno, jak se dostat ke svým zdrojům a k nevědomí.

Začala jsem si brávat barvy a nechávala ruku tvořit co chtěla, nestylizovala jsem, netoužila jsem už po dokonalým díle, jen si tak hrála a ponořila se do stavu „flow“ (plynutí), užívala si to.

Začala jsem si intenzivněji tvořit deník, kam jsem si psala pocity bez toho, abych to nějak vědomě opravovala, prostě jsem psala jen to, co mi na mysl přicházelo bez kritizování a posuzování toho. Taky jsem si zapisovala sny a hledala metafory se svým životem.

2.TIP- PIŠTĚ SI SVÉ EMOCE, POCITY A SNY

Zapisujte si, co se vám děje, co prožíváte, jaké obrazy vás k tomu napadají. Jaké vzpomínky. Zapisujte si také sny a zkuste si třeba až po pár dnech k nim udělat obrázek. Když neradi malujete, zkuste si jen z toho zapsaného uvědomit, jestli je tam nějaká podobnost s vaší nynější situací v životě, jaké propojení by tam mohlo být? Znáte pocity, které jste zažívali ve snu i z reality?

Nebylo snadný dát sebe na první místo, věnovat se sobě, uvědomit si i ty nepříjemný pocity, zpracovat emoce, který jsem léta potlačovala. Vnímat naplno. Dostat se k tomu, co jen já sama za sebe chci. Co cítím. Ocenit se.

Vždycky jsem byla empatická, a tak jsem celkem snadno vycítila, co moji blízcí chtějí a chtěla jsem je prostě a jednoduše dělat šťastné. Jenže pak jsem zjistila, že hraji spoustu rolí, chci se zavděčit, ale vlastně se mi ztrácí ze zřetele to, kdo já sama za sebe opravdu jsem. Co je ta role, kterou hraji a kde se už dotýkám svého pravého, opravdového jádra?

OPRAVDOVOST? CÍL NEBO ILUZE?

Asi nejdůležitější bylo to vnitřní rozhodnutí, rozhodnutí chtít svoji „opravdovost“ objevit. Začala jsem hodně malovat a vyjadřovat jen tak své pocity, sny, emoce. Zjistila jsem, že právě  to mě vtáhne do „nečasovosti„, chvil, kdy se uklidní moje myšlenky a jsem jen plně u toho, co dělám. Byly to chvíle k nezaplacení. Tak jsem si zamilovala arteterapii.

Potom jsem také začala víc meditovat a objevovat jemné části sebe samé, které byly přehlušované realitou a děním okolo. Milovala jsem společnost lidí a dobrou zábavu a vlastně bylo těžké se dostat do té své klidné části, která je mnohem zranitelnější a křehčí než ta, kterou jsem dávala na odiv.

3.TIP- MEDITACE A IMAGINACE JAKO SPOJKA S VNITŘNÍ SÍLOU A ZDROJEM

Pomocí meditování nebo imaginací se můžete nejen zklidnit, ale dostat se i rychle ke svým zdrojům, k vlastní moudrosti a opravdovosti. Zklidníte tak logickou část mysli a probudíte sílu intuice a tu část sebe, kterou jako dospělí nejsme zvyklí už často používat. Je to další krásná zkratka do nitra.

Díky svým výletům do nitra v imaginacích jsem zjišťovala, co opravdu já sama za sebe chci, cítím, potřebuji a kde hlavně tkví má síla k tomu všemu. Objevila jsem v sobě jak kdyby vlastní „léčebné prameny“. Díky své vlastní psychoterapii, která je potřeba k vykonávání mého poslání jsem si uvědomovala, co jsou mé programy a zjišťovala, co mi ještě slouží a co už je potřeba změnit.

4.TIP- ZAČNĚTE POZNÁVAT PROGRAMY V SOBĚ, VE SVÉ MYSLI, KTERÉ VÁM UŽ NESLOUŽÍ

Pokuste se zaměřovat na to, jak se chováte, cítíte v nějakých opakujících se situacích. Je vaše reakce taková, jakou chcete, nebo je to něco, co byste rádi změnili? Zkuste se pozorovat a uvědomujte si, kde má tento styl vaší reakce své kořeny. Byli jste tak vychovaní, učili vás to ve škole? Ale vám to vlastně smysl nedává a nijak v životě a štěstí nepomáhá? Změňte to. Změna chce odvahu, ale soulad vás se sebou samými vám pak pomůže v mnoha ohledech.

I když změna byla někdy nelehká a pozvolná, s mnoha návraty zpět, začala jsem milovat a přijímat samu sebe i s tím. Začala jsem si sebe víc vážit a naučila se dávat vlastní klid na první místo (samozřejmě né vždy mi to jde tak hladce, ale uvědomění v situacích, kdy to tak není přichází už hodně rychle, ale díky dětem tuto hranici vlastních a druhých potřeb mám neustále na zřeteli).

5.TIP- NAUČTE SE DÁVAT VLASTNÍ VNITŘNÍ KLID NA PRVNÍ MÍSTO

Všimli jste si, že když jste vy v klidu a harmonii, vše okolo vás se začne odvíjet lepším směrem? Lidé ve vašem okolí vám často zrcadlí vaše nastavení a náladu. A vnitřní vyrovnanost dokáže od sebe odrazit i kdejakou vlnu negativismu. Když budete pravidelně vstupovat do svého vnitřního světa a rovnováhy, která je uvnitř k nalezení, můžete se ve chvíli potřeby rychle na svůj klid naladit..

No milovat se a užívat si to není každý den jednoduché. Budou vám asi také přicházet do cesty situace, ve kterých budete musete projít zkouškami, ale věřím, že postupně postoupíte dál v tomto krásném pocitu. Ale zkoušet vás a vyzývat v této „aktivitě“ bude asi neustále něco nebo někdo. Jde o to vymezit si jasně své hranice, představit si okolo sebe svoji láskyplnou bublinu, ať už ji vidíte jakkoliv barevně, mějte ji vždy vnitřně na zřeteli.

Protože milovat se a užívat si to je pro mnohé z nás výzva a vlastně když něco sami nedokážeme, nechceme druhé, aby to tak měli. Proto se tak často setkáváme s neoblíbeností k potřebě vymezování se a chránění své „jedinečnosti a lásky k sobě“.

Pečujme o sebe samé, protože to je základ toho, aby se nám všem tady společně dobře vedlo.

JAKÉ JSOU TEDY MÉ KONKRÉTNÍ RADY K  „SEBELÁSCE“?

Ještě vám v bodech shrnu, co mně osobně pomohlo nejvíc v sebepřijetí a sebeocenění se takové, jaká jsem a v žití svého vysněného života. A připíšu v čem teď s odstupem vidím ten velký přínos zmíněných praktik.

• MEDITACE A IMAGINACE– ty mi pomohly s uvědomováním si svých pocitů, nasloucháním svému tělu, bolestem a pojmenováváním emocí.
• INTUITIVNÍ MALOVÁNÍ–  neboli malování jen tak barvami, které mi v tu chvíli byly blízké a následné poodstoupení od výtvoru a uvědomění si, co mi odráží v tu danou dobu.
• PONOŘOVÁNÍ SE DO KREATIVNÍHO PROCESU, proudu tvoření tím, že jsem malovala a přestala sledovat dokonalost díla, uvolnila jsem se a naučila prožívat a ocenit jen to, co vzniká.
• PSANÍ SI DENÍKU, kam jsem si zachycovala postřehy o svých pocitech, prožitcích, snech a pak si uvědomovala podobnosti se svojí právě žitou realitou.
• FORMULOVÁNÍ SI SVÝCH PŘÁNÍ a představování si jich v realitě, vizualizace a imaginace, které věřím, že přispěly k tomu, že je teď opravdu žiju.
• NAVAZOVÁNÍ KONTAKTU S MOJÍ INTUICÍ, díky níž jsem objevila svoje nežité síly a ty mne pomáhaly překonat některá nelehká období změn.
• Začala jsem si dělat KAŽDÝ DEN PÁR MINUT PRO SEBE– zastavím se a zhodnotím, co se mi momentálně v těle děje, kde mi je dobře a kde tak nějak na houby – tím se učím poslouchat po čem moje tělo volá.
• Když jdu přes svoje limity a volání těla neposlechnu a onemocním, snažím se zpomalit a VÉST DIALOG S TÍM SYMPTOMEM nebo pocitem – většinou pomocí obrázku nebo si jen jednoduše vypisuji pocity, které mě k nemoci napadají. Ideální je na to ráno hned po probuzení, kdy logická mysl není ještě tak čerstvá a hbitá nám v nápadech zabránit s tím, že je to nesmysl.
• Výbornou technikou taky je, když se na chvíli tím SYMPTOMEM NEBO NEMOCÍ STANETE a mluvíte za ni- co potřebuje, proč je tu nebo se také můžete napojit na svého vnitřního rádce, pomocníka, který je jako váš vnitřní hlas stále ve střehu vám pomoci.

Tak třeba vám některé z těchto mých aktivit budou inspirací a budu moc ráda, když napíšete i vy, co vám k sebelásce a sebepřijetí pomáhá.

Chcete načerpat ještě více podnětů a naučit se myslí ovlivňovat svůj život a zdraví? Dozvědět se, jak pracovat se svými myšlenkami a strachy, abyste žili, co opravdu chcete? Tápete, co právě vy vnitřně potřebujete, kde je to vaše pravé Já?

Připravila jsem pro vás sadu e knihy a audio nahrávek imaginací Odemkni své nové Já, kde se dozvíte, jak prakticky zharmonizovat svoji mysl, jak se ovlivňuje naše myšlení s naším tělem a tím, co se nám v životě děje a kde najdete také spoustu inspirace a konkrétní návrhy na změnu ve vašem životě.

Protože naše emoce ovlivňují to, co v životě děláme, jak se chováme a jaké cesty si volíme, je důležité umět ovlivnit myšlenky, které je ovlivňují.  Tak pokud máte chuť změnit nějaké své vzorce a programy mysli a zažít sebe „nově“, mrkněte se na tuto sadu eknihy a audionahrávek.

Tak to mě zajímá a chci na to mrknout

Ať se vám daří!

Monika