VDĚČNOST

Aneb cesta ke štěstí pomocí pocitu štěstí

Zdá se vám samotný název zvláštní? Zažili jste někdy, že když jste šťastní a dobře naladění, že vše se děje “tak nějak samo” a vše vychází?

Ale bývá to i naopak, po probuzení se cítíme rozlámaně, otrávěně, často i bez nějaké větší vnější příčiny a vše v tomto dni pak má tendenci pokračovat v takovém duchu.

Je to, jako kdyby pozitivní přitahovalo ještě více pozitivního a naopak. A velmi podobně to vnímám i s vděčností, jak vám chci popsat dále v tomto článku.

Co se vám vybaví, když se řekne vděčnost?

Pod pojmem vděčnosti je opravdu schované mnohé, a zároveň i to nejprostší a nejčistší. Slůvkem “děkuji” lze říci tolik, kolik bychom více slovy jen těžko mohli lépe vyjádřit. Dalšími slovy bychom často jen obsah “rozmnělňovali”.

Vděčnost je psychology považována za jednu z nejdůležitějších emocí, především těmi psychology, kteří se zabývají pozitivní psychologií. Právě ti ve svých výzkumech zjistili, jak tato emoce zvyšuje náš pocit štěstí. Výzkumy dokazují, že lidé praktikující vděčnost ve svém životě, se cítí méně depresivní a stresovaní a jsou ve svém životě více spokojení a mají radost ze svých sociálních vztahů.

Níže uvádím odkaz na výzkumy, ve kterých se autoři zabývali vztahem mezi pocitem štěstí, “well being” a vděčností. Prokázali například, že i malý akt vděčnosti má velký vliv na naši náladu a že “vděční” jedinci jsou ve svém životě štastnější a lépe adaptovaní.

http://greatergood.berkeley.edu/pdfs/GratitudePDFs/5Watkins-GratitudeHappiness.pdf

A jak cvičit v každodenním životě vděčnost a zvyšovat tak pocit šťastného života?

Výborným a osvědčeným cvičením, které často doporučuji i svým klientům, je psát si deník. Alespoň několik minut každý večer strávit tím, že si napíšete pět drobností, které vás ten den potkaly, a za které jste moc rádi. Co vás ten den potěšilo, kdy jste se cítili dobře a za co tedy děkujete. Může to být jen příjemné popovídání s někým blízkým, dobré jídlo atd.

Případně, alespoň jednou za týden si udělat na chvíli na sebe čas a zhodnotit, co se vám přes týden pozitivního událo, za co jste rádi a jak jste se u toho cítili.

Nebo se můžete zamyslet nad tím, co se vám podařilo, kdo vám pomohl, za co jste vděční. Co mělo na váš život velký vliv a díky komu jste třeba danou událost mohli prožít? Potom by bylo přínosné napsat tomuto člověku poděkování nebo mu poděkovat osobně.

Pokud však nemáte čas, či nechcete psát, je možné dotyčnému poděkovat mentálně. I to je akt vděčnosti.

Tématu vděčnosti se můžeme věnovat i v meditaci. Za co jsme vděční. Možná se nám“vyloupne” něco, na co jsme ani nepomysleli.

Ale stačí i úplně jednoduché cvičení. Říci děkuji za drobnosti, kterých si během dne všímáte a které třeba jiní již opomíjejí, nebo i sami je už berete jako samozřejmost. Myslím, že toto je zároveň krásné cvičení na všímavost (tzn. uvědomovat si, co se se mnou děje, zvědomovat vlastní myšlenky a pocity a díky tomu zaznamenat, co a jaké akty laskavosti druhých mají na mne vliv a poděkovat za ně).

Jak velkou roli hraje uvědomění si “tady a teď“

Ale co mně osobně také velmi často pomáhá, je začít více vnímat přírodu a všechno krásné okolo. Plně se ponořuji do daného momentu, pozoruji, co prožívám, vnímám, co vidím, slyším, cítím. Zkrátka zapojením svých smyslů si uvědomím, kolik mi toho bylo dáno.

Zdá se mi důležité, abychom se učili být vděční i za zdánlivé drobnosti (že máme kde spát, za teplo atd.), protože pocity vděčnosti vytváří atmosféru kolem nás, která přitahuje to, co si přejeme a po čem toužíme.

I ve výchově dětí, i v dobře fungujících mezilidských vztazích a ve vztahu k sobě samému se osvědčuje soustředit se na to, co funguje. Na to, co druhým či nám jde dobře. Tím se mohou tyto klady postupně více rozrůstat.

Jsem přesvědčená, že nikdy není dost projevů vděčnosti v mezilidských vztazích, v partnerství, vůči rodičům. Vděčnost za to, že nám byl dán život, zdraví, všechna ta krása přírody kolem. A cítím jako důležité se naučit ty dary vidět a umět zastavit svůj vnitřní dialog a sebelítost. To jsou momenty, které nás probouzí. A ač ne vždy máme vše potřebné, zkusme se soustředit a děkovat za to, co v našem životě již je.

Pokud si totiž umíme vážit toho kým jsme, koho a co máme v životě již nyní, tím více vysněného k nám “přichází”. Když se náš život a vyzařování z nás naplní láskou a vděkem, přijde i hojnost. Protože věřím tomu, že čím více dáváme, tím více i dostáváme.